HuSä

Bentley Mirrorshade: GNS? Jedna taková teorie zabývající se RPG hrama. Docela zajímavá, ale dost složitá, hlavně na vysvětlení... a ani to moc nestojí za řeč, bylo by to tu dost OT. Pro zkrácení simulacionista v GNS terminologii je prostě někdo, kdo se vžívá do charakteru/atmosféry hry - simuluje charakternebo atmosféru. IMO docela nešťastná terminologie, ale dejme tomu...

Přesně. Alespoň já mám jako DM rád, když vím, že je všechno jak má být. Mám rád pocit jistoty (a to i v rybářské dědině na konci světa).



No sice to není druh hdy, který bych hrál nějak často, ale tím, že hraješ nějaké odlehlé místo si jakoby zredukuješ rozsah toho světa (vesince a okolí). Takže tě třeba nezajímá světová geografie. Ale měl bys o to detailněji propracovat ten maličký vesmír v kterém se věci dějí. Podle mně je to jen otázka měřítka, ale potřeba fuknční ekologie je tu vždycky.



Záruka jistojistého flamu. Prosím tohle téma sem netahejte. Děkuji.

V zásade súhlasím. Problém je v tom, že izolovanosť takého prostredia ma podvedome núti vytrhnúť sa z rámca settingu a vytvoriť čosi unikátneho, čosi, čo by mi v kontexte celého sveta nesedelo, miesto, kde môžem na všetko zabudnúť a sústrediť sa na okamžité dianie. Toto si, pravda, premyslím. Ale nejedná sa prosto o zredukovaný svet, ale skôr nejakú satelitnú realitu, ktorá s ním nemusí vôbec súvisieť. Opakovaním podobného postupu by mohla vzniknúť akási "bezsettingovosť", možno niečo ako svet-nesvet nových edícii DnD, tváriaci sa ako Greyhawk. Vlastne na tom je založená väčšina one-shot dobrodružstiev, čo sa dajú stiahnuť kade-tade. Znalosť prostredia nie je potrebná, potrebné veci sa dajú domyslieť za behu (a ktovie, z improvizácie, dostaočne opakovanej, sa môže postupom času vyvynúť plnokrvný setting (ostatne, tak asi Gary a spol. a mnohí ďaľší stvorili svoje svety, bez prvého plánu)) a ide tu skoro výhradne o charaktery a príbeh. A tým sa človek určite ochudobňuje o unikátny pocit z daného sveta. Čo tým chcem povedať? Keď si to tak teraz po sebe čítam, naozaj neviem, to už je len taká polemika čisto v záujme diskusie.

Aha, teraz ma napadlo, že takýto minisvet je ideálny na experimentovanie. DM nemusí ani vedieť čo chce, povie, čo mu príde na myseľ, ekológia nemusí byť predpripravená a až na konci sa ukáže, čo sa z toho vylúpne za prostredie. Skrátka čosi, čo by som si vo väčšom meradlo nedovolil zo strachu, že hráčom nenapraviteľne zohyzdím predstavu o danom svete.

Pozn. Áno, teóriu GNS poznám, len tá skratka mi neprišla povedomá (nie je to jedna z tých pre mňa chronicky známych) a toho simulacionistu som myslel presne v jej zmysle. A samozrejme ju tu nebudem ťahať.  :)

Fakt je, že když se GM na něčem zasekne, je to ve hře docela problém. Třeba když hráči přijdou na nějakou logickou chybu - pak jsou dvě možnosti - mimo hru jí přiznat, buď to nechat, nebo rychle provést náhradu ("Uviděli jste plukovníka Floka, který ... - Ale ten je přeci mrtvý, umřel u toho výbuchu muničního skladu!? - Aha, ... tedy jak jste si uvědomili, vidíte osobu, která je plukovníkovi dost podobná, a říká: "Jsem James Flok. Zástupce svého zesnulého bratra".)
I když lepší je, pokud má GM už připravenou odpověď a zdánlivá chyba není chybou, ale záměrem. ("Uviděli jste plukovníka Floka, který ... - Ale ten je přeci mrtvý, umřel u toho výbuchu muničního skladu!? - ... který má zavázanou hlavu, ruku v pásce a podazřívavě se na vás dívá: "Pánové? Potřebuji si s vámi promluvit o jedné explozi." - "A my s vámi o vaší naprosté neznalosti nekromancie, plukovníku".

Myslím si, že pokud má Vypravěč promyšlené základy a zákonitosti světa i pozadí příběhu, může z nich hodně věcí odvodit docela snadno a rychle, takže práci věnovanou přípravě globální aspektů se mu vrátí ušetřením komplikací v jednotlivostech.

Jerson - Dragonalnce mluví v případě smrti postav s něčím cemu tuším říkají Obscure Death. Znáš to, stačí aby se postavy nepřesvědčili zda plukovník Whatever je opravdu zabit. T9mto způsobem se Verminaard oběvuje v dalších DL modulech, i když s ním postavy bojují na konci tuším DL3

Akorát se to s tím Obscure Death nesmí moc přehánět. Ono když už se zdánlivě mrtvá postava objevuje po své sedmé domělé smrti je to už mírně trapné.  :wink: