koniec druhého článku je celkom zaujímavý rant:
Citácia:
Problémem západního světa ale není špatná / dobrá organizace armády či technologická úroveň. Stále umíme vyrábět nejlepší zbraně na světě, ale je nám to na nic. Nemáme jiný cíl, než se co nejrychleji dozvědět, jaké má kozy Hanychová po porodu, zahýkat si něco o tom, jak nás špatně platí a vyrazit za slevami. Místo lidí, co něco umí, produkujeme ve školách na jednoho strojaře a jednoho jaderného fyzika osm sociologů, deset etnoantropologů, patnáct specialistů na rovné příležitosti a dvacet specialistů na implementaci a evaluaci ISO. Samozřejmě tyto lidi nikdo reálně nepotřebuje, tak se zhusta houfují v různých "neziskovkách", agenturách a úřadech, kde se snaží zbořit to, co ještě funguje a vytvořit nové problémy, které by pak slavně "řešili". Není pak divu, že Evropě vláde hylochoeroformní maoista. Zhora zdola je do nás a našich dětí tlačeno, jak jsme špatní, jak utlačujeme tu menšiny, jinde hovnivály a jak je třeba být multikulturní, korektní a zelený. Nejsme jen zlenivělí a změkčilí (to rychle přejde, bude-li třeba), ale my nemáme za co bojovat, protože vše, za co stálo bojovat našim předkům je dnes špatné, xenofobní, rasistické, zastaralé a nemoderní a pokud budeme nadále dostávat slevy v Lidlu, tak se nám ani bojovat chtít nebude. Ano, zatím není důvod bojovat, ale ve světě žije několik miliard lidí, kterým sakra o něco jde. My jasně deklarujeme, že nám o nic nejde a importujeme si sem pod frázemi různých -ismů hrobníky naší civilizace.
Necháváme si ukrást svůj svět a spor zda je lepší milice či armáda je jako řešit, zda je lepší pleťový krém Nivea či Dove ve chvíli, kdy máme rakovinu. Armády jsme vykastrovali (nebo na tom usilovně pracujeme) a do milicí by nikdo nevstoupil. Jak z toho reálně a realisticky ven? Mne nic jiného, než (jako první krok) nějaké svázání volebního práva s užitečností, zásluhou volitele pro společnost nenapadá. Rád si něco poslechnu.